Detail dotazu

Od ledna tohoto roku již nemá stavba stát na cizím pozemku. Jak bude tedy nakládáno s budovami, které na cizím pozemku již stojí?

Proč vůbec toto nové pravidlo vzniklo? Největším problémem bylo, že vlastník pozemku neměl přístup k celému pozemku, protože na kusu jeho půdy stál dům, třeba oplocený, na který zabraňoval majitel domu přístup vlastníkovi pozemku. A spousta dalších těžkostí, které tímto vznikaly.

Nejedná se ale o násilnou formu odkupování nemovitostí. Když nahlédneme do Přechodných ustanovení Nového občanského zákoníku, nalezneme tam přechod od staré k nové právní úpravě zákonů.

V této věci existují čtyři varianty:

a) Pozemek i stavba patří jedné osobě - V tomto případě se stavba stává součástí pozemku, to znamená, že dnem účinnosti zákona se již nejedná o dvě samostatné věci, bude tedy možno disponovat již jen pozemkem, přičemž tyto dispozice se budou týkat i staveb na něm umístěných (výjimka platí pro tzv. dočasné stavby).

b) Pozemek a stavba patří rozdílným osobám - Stavba nepřechází do vlastnictví majitele pozemku. Vlastníci si dohodnou tzv. předkupní právo, což znamená, že při prodeji vzniká povinnost nabídnout pozemek či dům nejdříve na prodej druhému vlastníkovi. Jestliže vlastník koupí stavbu, která stojí na jeho pozemku, stává se automaticky stavba součástí pozemku. Pokud ale předkupní právo nevyužije, tedy odmítne odkoupit buďto pozemek nebo dům, bude toto právo působit i nadále vůči nabyvateli převáděného pozemku či stavby.

c) Zápis do katastru nemovitostí proběhl již do 31. 12. 2013, tedy ještě před začátkem platnosti Nového občanského zákoníku - Tyto budovy se součástí pozemku nestanou.

d) Nemovitost, na které je uvaleno věcné břemeno nebo zástavní právo - Výjimka, která nepřipustí, aby se budova stala součástí pozemku.

created by entity

kapitol © 2018 kapitol, všechna příslušná práva vyhrazena.