Příprava na důchod už dávno není jen o tom, jestli si člověk něco posílá stranou. Důležité je také to, kam peníze putují, jak dlouho mají čas pracovat, jaké výhody může klient využít a zda celé nastavení odpovídá jeho věku, příjmům i plánům do budoucna.
V posledních letech se proto stále častěji mluví nejen o doplňkovém penzijním spoření, tedy známém penzijku, ale také o dlouhodobém investičním produktu, zkráceně DIP. Oba produkty mají společný cíl: pomoci lidem vytvářet rezervu na stáří. Každý k tomu ale přistupuje trochu jinak.
Dobrá zpráva je, že nejde nutně o rozhodování ve stylu buď penzijko, nebo DIP. V řadě případů může dávat smysl oba produkty vhodně kombinovat.
PENZIJKO JAKO ZNÁMÝ ZÁKLAD PRO DLOUHODOBÉ SPOŘENÍ
Doplňkové penzijní spoření je dobrovolný produkt, který lidem pomáhá vytvářet finanční rezervu na důchod. Navazuje na starší penzijní připojištění, do kterého už dnes nelze nově vstupovat. Jeho hlavní výhodou je kombinace několika podpor. Klient si posílá vlastní příspěvky, k nim může získat státní příspěvek a v mnoha případech také příspěvek od zaměstnavatele. Zároveň je možné při splnění podmínek využít daňové zvýhodnění.
Penzijko tak může být pro mnoho lidí přirozeným prvním krokem. Je známé, přehledné a dlouhodobě rozšířené. Funguje na pravidelných příspěvcích, které se investují do účastnických fondů. Ty mohou být konzervativní, vyvážené, dynamické nebo alternativní podle zvolené strategie.
Právě volba strategie je důležitá. Jinak by měl uvažovat člověk, kterému je třicet a má do důchodu několik desetiletí a jinak klient, který se k důchodu blíží a nechce podstupovat větší výkyvy hodnoty úspor.
DIP JAKO FLEXIBILNĚJŠÍ INVESTIČNÍ MOŽNOST
Dlouhodobý investiční produkt, tedy DIP, je novější nástroj podporovaný státem. Funguje spíše jako investiční obálka, do které může klient vložit různé investiční nástroje. Podle konkrétní nabídky poskytovatele může jít například o fondy, akcie, ETF nebo jiné investiční možnosti.
Oproti penzijku nenabízí DIP státní příspěvek. Jeho hlavní výhodou je ale širší investiční flexibilita a možnost využít daňový odpočet. Pro některé klienty tak může být zajímavým doplňkem k penzijnímu spoření, zejména pokud chtějí mít větší vliv na složení svého portfolia.
DIP si lze sjednat u regulovaných institucí, například u bank, obchodníků s cennými papíry, investičních společností nebo dalších oprávněných poskytovatelů. Na rozdíl od penzijka navíc člověk nemusí mít pouze jeden DIP. Teoreticky jich může využívat více, i když v praxi by takové nastavení mělo dávat smysl a nemělo by být zbytečně roztříštěné.
HLAVNÍ ROZDÍL – STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK, FLEXIBILITA A ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ
Při jednoduchém srovnání se dá říct, že penzijko stojí především na státním příspěvku, příspěvku zaměstnavatele a profesionální správě v rámci penzijních fondů. DIP naopak láká hlavně na širší investiční možnosti a daňovou podporu.
U penzijka může klient získat státní příspěvek. Ten dnes odpovídá 20 % z měsíčního vkladu v rozmezí 500 až 1 700 Kč. Maximální státní příspěvek tak činí 340 Kč měsíčně, tedy 4 080 Kč ročně.
Pokud člověk posílá více než 1 700 Kč měsíčně, státní příspěvek už tím nezvyšuje. Část nad tuto hranici ale může využít pro daňový odpočet. Pro maximální využití daňové úlevy u penzijka je potřeba posílat 5 700 Kč měsíčně. Z toho se 1 700 Kč započítá pro státní podporu a zbytek může sloužit jako částka pro odpočet od daňového základu.
U DIP státní příspěvek není. Výhodou ale je, že pro využití daňového odpočtu není potřeba splnit minimální měsíční investici. Daňová podpora se tak může uplatnit i při nižších částkách, pokud klient splní zákonné podmínky.
DAŇOVÁ PODPORA MÁ SPOLEČNÝ LIMIT
U obou produktů platí, že daňová podpora má společný strop. Od základu daně si lze odečíst až 48 000 Kč ročně, tedy 4 000 Kč měsíčně. Tento limit se ale vztahuje na všechny podporované produkty na stáří dohromady.
Do limitu se nezapočítávají státní příspěvky ani příspěvky zaměstnavatele. Pokud tedy klient využívá penzijko i DIP současně, je potřeba sledovat celkové nastavení a rozdělení vkladů tak, aby daňovou podporu využíval efektivně.
Důležitou roli může hrát také zaměstnavatel. Ten může přispívat na produkty určené k zajištění na stáří. Pokud příspěvky nepřekročí stanovený roční limit, mohou být daňově výhodné i pro zaměstnavatele.
KDY MŮŽE DÁVAT SMYSL KOMBINACE
V praxi nemusí být otázka „penzijko, nebo DIP?“ tou nejdůležitější. Často je praktičtější přemýšlet nad tím, jak oba produkty poskládat dohromady.
Jedno z možných nastavení může vypadat tak, že penzijko slouží pro využití státního příspěvku a případně příspěvku zaměstnavatele, zatímco DIP se používá pro širší investiční strategii a daňový odpočet.
Takové řešení ale nemusí být vhodné pro každého. Záleží na příjmech, věku, investičním horizontu, vztahu k riziku i na tom, zda klient už má vytvořenou krátkodobou rezervu. Peníze na stáří by totiž neměly nahrazovat pohotovostní rezervu na nečekané výdaje.
POZOR NA PODMÍNKY VÝBĚRU
Aby si klient u DIP zachoval daňové výhody, musí splnit dvě hlavní podmínky. Produkt musí trvat alespoň 10 let a prostředky může vybrat nejdříve po dosažení 60 let věku. Při předčasném výběru by musel dříve uplatněné daňové výhody zpravidla zpětně dodanit.
Důležité je ale také to, jak se naspořené peníze při výběru daní. U DIP mohou být příjmy z prodeje cenných papírů držených déle než tři roky osvobozené od daně, pokud jsou splněny zákonné podmínky. U doplňkového penzijního spoření je naopak rozdíl mezi pravidelnou rentou a jednorázovým výběrem. Zatímco renta vyplácená alespoň 10 let je osvobozena od daně z výnosů, při jednorázovém výběru se výnosy daní 15 %.
Právě proto může být kombinace obou produktů výhodná i v důchodu. DIP nabízí větší flexibilitu při čerpání úspor, zatímco penzijko může zajistit pravidelnou rentu bez zdanění výnosů. Oba produkty tak mohou mít ve finančním plánu své místo.
POPLATKY MOHOU ROZHODNOUT O VÝSLEDKU
U dlouhodobých produktů hrají důležitou roli také poplatky. Na první pohled se mohou zdát malé, ale v horizontu desítek let mohou mít výrazný dopad na konečnou hodnotu úspor. U penzijního spoření se poplatky řídí pravidly pro jednotlivé typy fondů. Obvykle jde o poplatek za správu a v některých případech také poplatek z výkonnosti. U DIP je situace pestřejší, protože záleží na konkrétním poskytovateli i na zvolených investičních nástrojích.
Klient by proto neměl sledovat jen očekávaný výnos, ale také nákladovost. Důležité mohou být vstupní poplatky, průběžné manažerské poplatky, náklady fondů nebo třeba poplatky za měnovou konverzi u zahraničních aktiv.
DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ PRODUKT JE CELKOVÉ NASTAVENÍ
Penzijko i DIP mohou být užitečné nástroje. Ani jeden z nich ale sám o sobě nezaručí dobrý výsledek. Rozhodující je, jak jsou nastavené, jakou částku do nich klient posílá, jaký má časový horizont a zda zvolená strategie odpovídá jeho situaci.
Mladší klient s dlouhým horizontem si obvykle může dovolit dynamičtější přístup, protože má více času ustát krátkodobé výkyvy trhu. Naopak klient blíže důchodu může dávat větší důraz na stabilitu a postupné snižování rizika. A právě proto se vyplatí neřešit jednotlivé produkty izolovaně. Důchodová rezerva by měla být součástí širšího finančního plánu, který zohledňuje i další cíle, rodinnou situaci, bydlení, pojištění, investice a běžnou finanční rezervu.
JISTĚJŠÍ BUDOUCNOST ZAČÍNÁ DOBŘE NASTAVENÝM PLÁNEM
Každá situace je jiná. Jinak bude postupovat člověk na začátku kariéry, jinak rodina s dětmi a hypotékou a jinak klient, který má do důchodu posledních deset let. Důležité je mít jasno v možnostech, pravidlech i cílech.
Pokud si nejste jistí, zda máte své spoření na stáří nastavené správně, společně se můžeme podívat na vaši situaci a projít možnosti, které budou odpovídat vašim plánům, příjmům i době, kterou máte do důchodu.
V případě dotazů nebo zájmu o osobní konzultaci se můžete kdykoliv obrátit na svého poradce nebo využít naši klientskou linku. Jsme tu pro vás.
