Internet nám ulehčuje život. Používáme ho k placení, práci, nákupům, komunikaci s úřady i ke sdílení fotek s rodinou a přáteli. A protože všechno funguje pohodlně a rychle, snadno podleháme dojmu, že jde o bezpečný prostor. Jenže zatímco my pohodlníme, útočníci přitvrzují…
České statistiky to potvrzují jednoznačně. Za prvních devět měsíců letošního roku proběhlo v Česku nejméně 68 tisíc pokusů o kyberpodvod mířených na klienty bank. Finanční instituce odvrátily útoky za zhruba 7,5 miliardy korun, ale i přesto lidé přišli o více než dvě miliardy. A průměrná škoda na jednoho podvedeného stále roste – letos činí téměř 22 tisíc korun, což je o několik tisíc více než v předchozích letech.
NEJOHROŽENĚJŠÍ JSOU TI, KTEŘÍ JSOU NA SÍTI JAKO DOMA
Výzkum pro Českou bankovní asociaci přinesl překvapivý obrázek. Nejčastější chyby dělají lidé ve věku 18–34 let. Generace, která vyrostla na internetu, má paradoxně nejhorší tzv. kyber-skóre. Jen 54 % mladých si mění hesla alespoň jednou ročně, čtvrtina z nich ponechává zařízení s výchozím heslem a kolem 20 % používá jediné heslo napříč více účty. Často věří, že se jim to stát nemůže, protože online prostředí dobře znají.
Senioři dopadají jen o trochu lépe. Jejich slabinou nejsou sebejisté návyky, ale příliš jednoduchá hesla, která se snadno zapamatují i snadno prolomí. Nejlépe si vede střední generace (35–54 let) – výrazně pečlivější, pokud jde o správu hesel i reakci na podezřelé situace.
ÚTOČNÍCI MĚNÍ TAKTIKU. NESNAŽÍ SE HACKNOUT ÚČET, ALE ČLOVĚKA
Útočníci se vyvíjejí rychle. Z primitivních e-mailů přešli na promyšlené scénáře, které často začínají nečekaným telefonátem. Může to být údajný pracovník policie, který vás upozorní na podezřelé pohyby na účtu. Vzápětí naváže „bankéř“, který působí důvěryhodně a má všechny potřebné informace. Kombinace těchto kroků, doplněná o deepfake hlas nebo přesné načasování, dokáže přimět i zkušené uživatele k rozhodnutím, která by za klidných okolností nikdy neudělali. Právě tato sociální manipulace stojí podle bank za třetinou celkových letošních škod.
Útočníci navíc vědí, kdy volat. Nejčastěji se zaměřují na situace, kdy jsme unavení, ve stresu nebo pod tlakem. Krátce po ránu, během pracovního dne, večer před spaním. Spoléhají na to, že nebudeme mít čas přemýšlet, a rychlá reakce je přesně to, co potřebují.
Co opravdu funguje – pět jednoduchých návyků, které chrání
1. Silné a unikátní heslo
Základem je silné a unikátní heslo. Ne proto, že „to někdo říká“, ale proto, že právě slabá a opakovaná hesla jsou nejčastějším vstupním bodem útoků. A takový správce hesel dokáže ušetřit starosti a přitom zvýší bezpečnost o desítky procent.
2. Dvoufázové ověření na každém důležitém účtu
Stejně zásadní je dvoufázové ověření – jednoduchý krok, který mnoho útoků zastaví hned v počátku. Přesto ho nepoužívá přibližně čtvrtina lidí, kteří aktivně pracují s online bankovnictvím.
3. Zpomalit a nenechat se tlačit
E-maily, SMS nebo telefonáty, které vyžadují okamžitou reakci, jsou typickým varováním. Chladná hlava a pár minut navíc mohou zabránit velké ztrátě.
4. Ověřovat přes oficiální kanály
Pokud si nejste jistí, zvedněte telefon a zavolejte bance přímo. Ne přes číslo v SMS, ale přes to, které najdete na webu. Ověření je vždy bezpečnější než rychlá reakce.
5. Sdílet informace v rodině
A pak je tu věc, kterou podceňujeme nejvíce – sdílení informací v rodině. To, co víme my, nemusí vědět rodiče, partner nebo děti. A právě informovanost často rozhoduje o tom, zda se útočníkům manipulace podaří, nebo ne. Zkrátka, čím víc o tom doma mluvíme, tím menší je riziko.
PROČ NA TOM ZÁLEŽÍ
Digitální rizika nejsou abstraktní pojem. Jsou to stovky útoků denně, reálné miliardy korun a konkrétní lidé, kteří přijdou o úspory ze dne na den. Smutné je, že většině takových situací šlo předejít. Ne složitými postupy, ale obyčejnými návyky, které se dají zvládnout během pár minut.
Online svět bude růst dál a s ním i podvody. To, co můžeme ovlivnit, je naše připravenost.
A ta nezačíná na internetu. Začíná u nás doma – u jednoho silného hesla, jednoho ověření navíc, jednoho okamžiku, kdy se nenecháme tlačit do rychlé reakce.
A KDYŽ DOJDE NA NEJHORŠÍ – EXISTUJE I DALŠÍ ÚROVEŇ OCHRANY
Ani pečlivost a zdravé návyky bohužel nezaručí stoprocentní bezpečí. Útočníci jsou čím dál vynalézavější a někdy stačí opravdu málo – jeden nepozorný moment, jeden podvodně přesměrovaný hovor, jedno kliknutí na falešný odkaz. V takových situacích nejde jen o technický problém, ale o velmi praktické dopady: zablokované účty, ztracená data, finanční škodu nebo dokonce zneužitou identitu.
Právě proto vznikají pojištění kybernetických rizik, která pomáhají v situacích, kdy už běžná prevence nestačí. Obvykle kryjí:
- obnovu dat po napadení nebo zablokování zařízení
- zásah IT specialisty, který pomůže problém rychle vyřešit
- finanční ztráty způsobené online podvodem
- zneužití osobních údajů nebo identity, včetně nákladů na řešení následků
- technickou a odbornou podporu, když útočníci využijí chybu nebo moment nepozornosti
Jinými slovy – tato pojištění fungují jako záchranná síť pro chvíle, kdy technika selže nebo když nás útočníci dostihnou v okamžiku, kdy nejsme ostražití.
SPOLEČNĚ NAJDEME ŘEŠENÍ, KTERÉ VÁS OCHRÁNÍ I ONLINE
A právě s orientací v těchto možnostech umíme pomoci. Klientům vysvětlujeme, co jednotlivá pojištění dokáží, jaké situace kryjí a pro koho dávají největší smysl. Společně pak hledáme řešení, která odpovídají tomu, jak žijí a jak používají digitální technologie v každodenním životě. Ne proto, aby měli další produkt, ale aby měli jistotu, že i v online světě jsou chráněni.
Pokud si nejste jistí, co všechno se vás může týkat nebo jak takovou ochranu správně nastavit, neváhejte se obrátit na svého finančního poradce nebo naši klientskou linku.
