Nejsilnější motor – Poslání

13. duben 2016

Neustále znovu musím přemýšlet o příčinách lidského úspěchu a neúspěchu. Divím se, že si lidé vzájemně ubližují mezi sebou svými slovy kritiky, namísto slov pochvaly a uznání.

Namísto, aby hledali v každém to dobré, snaží se druhé svými zažitými zvyky, byť někdy nevědomě, srazit k zemi. Ne že by byli lidé tak špatní, ale nejlépe, kdyby tak byli na stejné úrovni. Aby ti okolo nebyli víc úspěšní. Soustředí se na okolí, namísto, aby se zabývali svým úspěchem a tím se snažili svému neúspěchu předcházet.

Vím, že na světě není tolik příležitostí, aby sedm miliard lidí mohlo žít podle svých představ. Je jich však dost na to, aby všichni mohli žít daleko lépe, než žijí teď. Jistě příležitosti nejsou všude stejné. Bohužel ještě dnes jsou země, kde nemají svobodu podnikání, kde se jim příležitost k lepšímu životu nenaskytla. O těchto lidech bych mluvit nechtěl. Mám nepatrnou možnost jejich osud ovlivnit. Zajímají mě ti, které denně potkáváme. Kteří už nejednu příležitost dostali – a jsou to skoro všichni. Proč tedy své příležitosti nevyužili? Asi proto, že své příležitosti míjejí a často nepoznávají. Ale ani o těch mluvit nechci, protože vím, proč nejsou schopni svoje příležitosti rozpoznat. Budu mluvit o těch, kteří svou příležitost poznali, začali na jejím využití pracovat, a přesto nemají úspěch, alespoň ne takový, jaký by si představovali.

Jsem pevně přesvědčen o tom, že příčina je v nich samotných. Stejně tak jsem přesvědčen, že příčina není v produktových řadách, ani v systému práce, ani v KAPITOLu, či síťovém marketingu samotném, ba ani v oboru, ve kterém podnikáme. Dokladem toho jsou totiž ti úspěšní. Ti, co mají na paměti, že jejich úspěch je úspěchem jejich firmy, ti kteří mají svého vedoucího jako vzor, ti kteří se neustále na sobě snaží pracovat, ti co nových nástrojů KAPITOLu plně využívají. To jsou ti úspěšní. Dříve, či později!

Tak proč tedy někteří nemají úspěch?

V některých případech proto, že jsou negativní k novým věcem a namísto nadšení, které mohou předávat, dál hledají na všem chybu. Namísto toho, aby si z každé věci vzali to pozitivní, hledají nepodstatné maličkosti a tím ubližují nejen svému podvědomí, ale často i svým kolegům v týmu. Jak potom mají jít dopředu, když se chovají jako zaměstnanci, kteří chtějí udělat jen to nejnutnější a od všeho pak mít pokoj, bavit se, řešit svoje osobní problémy. Nemyslí pozitivně. Domnívají se, že není nutné nad svou prací přemýšlet. Pak si neuvědomují, že sem přišli budovat svoji firmu, svůj KAPITOL. A jaká bude jejich firma, záleží jen na nich samotných.

Často také proto, že v kolotoči starostí o přežití na „jakés takés“ úrovni nenašli sílu, nebo čas k tomu, aby se nad svým životem zamysleli a rozhodli se, co vlastně od něj chtějí. Aby chtěli takový život, v němž by mohli být šťastní. Ne že by neměli sny. Ale buď nejsou jejich sny dostatečně silné, aby se změnily v cíle, nebo je sami neberou dost vážně a proto neuvažují o cestě k jejich naplnění a tím se jich předem zříkají. Chtějí od života málo, nebo přesně nevědí, co chtějí. Přesto se čas od času o něco pokusí, ale nic nedělají dostatečně dlouho, aby mohli zaznamenat úspěch. A když tohle všechno dostatečně dlouho působí na jejich podvědomí, naučí se prohrávat. Možná jim to pak už ani nevadí. Zůstávají jim jen prchavé sny, nebo sebeujišťování, že nic z toho, o čem sní, doopravdy nepotřebují. Takový spolupracovník je pak schopen vám přichystat nejrůznější překvapení, které nakonec skončí tím, že za jeho neúspěch může nikdo jiný, než vy.

A přitom dobrat se smyslu života, každý za sebe není nic tak složitého. I když pro každého je to něco úplně jiného. Problém je ten, že přemýšlení o tom bolí. Nikdo vás to nikdy neučil a je důležité, abyste se k tomu dopracovali, přinutili sami sebe přemýšlet. Pravidelně se věnovat jen sám sobě, svým snům, své vizi, svému přesvědčení. Nikdo jiný to neudělá, nikdo jiný vás nedonutí. Udělejte to sami, pokud to má mít úspěch.

Jednoduchý recept

Existuje na to docela jednoduchý recept, alespoň podle toho, co jsem odkoukal od pisatelů různých bestsellerů. Především se nesmíte bát svých snů. Žádný sen není dostatečně velký na to, aby se z něj nemohl stát cíl. Dalo by se toho citovat mnoho:

„Není malých lidí, je jen malých cílů“

„Snahou o nemožné člověk dosáhne vždy toho, co je možné“

Zkuste si sebe představit v situaci, kdy máte dostatek peněz, abyste si mohli dovolit všechno, o čem jste přesvědčeni, že to potřebujete, a tak byli trvale zabezpečeni. Pokud vás to zaskočilo, zkoušejte znovu a znovu, dokud nezačnete svoje podvědomí formovat tak, jak chcete. A navíc si k tomu představte, že vám k tomu zbyl milión, nebo deset. Co s nimi uděláte? A co budete dělat pak, až nebudete muset vydělávat? Čím se budete bavit? Co chcete dělat až do smrti? Co si ze svým životem počnete? Tyto otázky si nejlépe napište a hledejte na ně odpověď – udělejte to! Ať víte, co pro vás znamená báječný život, bohatství a jestli vám vůbec stojí za to namáhat se a taky o tom pravidelně přemýšlet. Dokud na tyto otázky nenajdete odpovědi, budete tápat a své sny budete vydávat za své cíle. Ale nikdy je nedosáhnete, když nebudete vědět, proč je vlastně chcete, proč to všechno děláte.

Všem je snad jasné, že jsou lidé, kteří nemají peníze a jsou šťastní, pak lidé, kteří peníze mají a jsou nešťastní, ale zrovna tak je to i obráceně. Protože štěstí není otázkou peněz, ale otázkou spokojenosti se svým životem, s tím, čeho jsme doposud dosáhli a jestli máme motor k tomu, abychom byli dále spokojení, abychom měli důvod, proč jít dál. Ale ten motor musí být dostatečně silný, abychom se neukolébali svojí spokojeností, svojí dosavadní činností, protože jinak je konec.

Proto to nesmí být jen cíl, ale celoživotní poslání. Poslání totiž nekončí. Poslání není něco, co se rozhodnete udělat, a až to uděláme, tak toho necháme. Poslání je celoživotní úkol, který si sami pro sebe vybereme, celoživotní náplň, která našemu životu dává smysl. Proto nás vždycky bude popohánět dopředu. A to je pro náš úspěch nejdůležitější. Pak už jen svoji cestu rozdělíme na úseky – jednotlivé cíle.

Návrh na závěr

Je pro vás nesnadné, přijít na to své poslání? Mám pro vás návrh. Třeba zkuste najít své poslání přímo v našem obchodě. Vaším posláním může být, že budete předávat lidem informace o tom, jaké kroky je nutné udělat, aby předcházeli budoucímu životu na pokraji bídy. Nebo co říkáte na možnost dávat jiným lidem životní příležitost. Šanci na lepší život v podobě spolupráce. Nebo pomáhat lidem k jejich osobnímu růstu a ukazovat jim cestu v dalším rozvoji. Ale to je jen návrh. Své poslání musíte najít každý sám. A co se týče peněz, ty pak přijdou sami. Vždy, když děláte něco smysluplného a měníte lidem život k lepšímu … přijdou samy.

Když se vám podaří najít odpověď na uvedené otázky, jsem přesvědčen, že jste své životní poslání, váš nejsilnější a nikdy neselhávající motor našli. Pak vám zbývá vybrat jen cestu. Co na závěr? Pamatujte, že v KAPITOLu nelze neuspět, v KAPITOLu můžete jen nevytrvat.

Miroslav Uhýrek, KAPITOL a.s.

Kontaktujte nás

910 880 088Po–Pá 8:00–16.00

info@kapitol.cz

KAPITOL, a.s.
Vlněna 526/3, Trnitá, Brno, 602 00
IČ: 60751070, DIČ: CZ699000955

Důležité odkazy

© 2021 KAPITOL, Všechna příslušná práva vyhrazena

© 2021 KAPITOL, Všechna příslušná práva vyhrazena

Náš web využívá soubory cookies k účelům statistiky a analýzy návštěvnosti.
Používáním webu souhlasíte s jejich využitím. Více informací o cookies naleznete zde.