Rodinný rozpočet

14. července 2020

Rodinný rozpočet je záležitost, kterou tvoříme každý měsíc. Někdo vědomě, svědomitě a písemnou formou, jiný zase trošku „rozevlátým způsobem“ tak nějak za pochodu.

Plánovači

To jsou ti z vás, kteří pravidelně, většinou za pomocí tužky a papíru sepisují předpokládané příjmy a především předpokládané výdaje pro nadcházející měsíc. Tento způsob je určitě dobrou volbou a možná právě plánovači ocení náš „mustr“ rodinného rozpočtu, který si níže můžete stáhnout, vytisknout a pravidelně používat.

Velkou výhodou je, že zkrátka víte, co si budete moci dovolit, kolik a zda budete něco moci dát na rezervu a také se třeba dobře rozhodnout, jestli je lepší utratit tisícovku, která bezpečně v rozpočtu „přebývá“ za méně potřebnou věc, nebo zda ji pro jistotu nepřiložit na hromádku „rezerva“ a nepojistit se tak na tušenou výměnu kotle, která vás možná brzo čeká.

Nevýhodou pak je, že se trošku připravujete o bezprostřední radost, kterou vám právě nepotřebné, ale o to vítanější nákupy dělají.

Ti co žijí okamžikem

Extrémním protipólem dokonalého plánovače je člověk žijící pro tuto chvíli. Míněno tedy především finančně. S tím jak vyřeší finanční potřeby zítřka, natož třeba příštího měsíce si moc hlavu neláme, o to více ale prožívá emoce, které mu právě tento způsob zacházení s penězi nabízí. Nevýhodou bezesporu mohou být nenadále události, které se pak těžko bez vytvořených rezerv řeší.

Tak někde mezi

Většina z nás se nachází v rozumném středu mezi těmi co žijí okamžikem a plánovači. A určitě nebude od věci, když si od každé této „skupinky“ vezmete kousek jejich největších výhod. Například zapomocí jednoduchého měsíčního rozpočtu budete tušit, kdy se budete moci „rozšoupnout“. A jak vlastně takový rodinný rozpočet má vypadat a co má obsahovat?

Obecně lze říci, že osobní či rodinný rozpočt lze rozložit do pěti jednoduchých kroků.

1) Soupis příjmů

Jednoduše, sepište si všechny předpokládané čisté příjmy. Započítejte výplaty, dávky, ale třeba i očekávanou platbu za vrácené zboží.

2) Soupis výdajů

Zde postupujte od výdajů nezbytných a především jednorázově neovlivnitelných. Lze říci, že to jsou takové výdaje k jejichž výši vás váže smluvně stanovená částka (bydlení, energie, telefony, internet + tv ale například i sjednané finanční produkty – půjčky, spoření atd). Následně sepište výdaje nezbytné, jejichž částku ovšem ovlivnit v případě potřeby můžete (jídlo, doprava, drogerie). Samostatnou položkou potom můžou být výdaje postradatelné. V našem rozpočtu jsou záměrně vedeny samostatně. Nezapomeňte ani na částku denní spotřeby. Tedy zkuste si zhruba spočítat, kolik vás stojí každodenní běžná útrata (polední menu v restauraci, odpolední káva, cigarety apod), tuto částku následně vynásobte třiceti a zaneste do rozpočtu.

3) Bilance

Vytvořte bilanci. Tedy odečtě součet všech výdajů od příjmů. Dopracujete se ke stavu rozpočtu. Pokud máte více příjmů nežli výdajů hospodaříte s přebytkem. V opačeném případě hospodaříte se schodkem (a ten také budete muset řešit). Ideální stav je potom rozpočet vyvážený. Tedy takový v kterém příjmy pokrývají výdaje (v nichž už je ovšem ideálně započítaná tvorba rezervy).

4) Vyvození závěrů

Přebytek

Dobrou zprávu je, pokud hospodaříte s přebytkem. Neznamená to, ale že byste neměli přemýšlet „co s tím“. Pokud hospodaříte s přebytkem i přesto, že si pravidelně odkládáte na rezervu, můžete začít uvažovat o „investicích“. A nemusí se zdaleka jednat jen o investice v jejich pravém slova smyslu. Zhodnocení přebytku je pochopitelně jednou ze zajímavých možností, nese ovšem i svá rizika a tím pádem i rozhodování, zda se vám rizika bude chtít podstupovat. Smysl to ale určitě má. Pokud se vám ale bude dařit dostanete se do vlastně ještě příjemnější situace, kdy přebytek bude ještě vyšší. No a protože peníze si s sebou nikdo na onen svět nevezmeme. Bude možná dobrý nápad „investovat“ do sebe. S touto částí si už ale určitě každý z nás hravě poradí.

Schodek

V okamžiku kdy hospodaříte se schodkem je situace poněkud složitější, ovšem není neřešitelná. Jde především o správný postup, abyste se nedostali do ještě větších problémů. Při schodku v rodinném rozpočtu vždy začněte seškrtáváním výdajů. A logicky začnete těmi, které jsou v rozpočtu vedeny jako postradatelné. Lidsky řečeno budete se muset uskromnit. Projděte a proškrtejte především výdaje na zábavu. Na rezervu (pokud jste ji tvořili) ještě v tomto bodu nesahejte. Bylo by sice příjemnější v ničem se neomezovat, jenže pokud se něco děje, bude určitě lepší si tuto rezervu podržet na další měsíce. Pokud nebude stačit snížení těchto výdajů budete muset sáhnout do zóny svého komfortu.

Zóny komfortu

To je sice nepříjemné, ale je to určitě lepší než li si svůj komfort třeba po dobu jednoho či dvou měsíců podržet a pak jít s komfortem ještě mnohem níže. Po dobu nezbytně nutnou snižte běžné spotřební výdaje na minimum (doprava, drogerie, jídlo). Do práce jezděte hromadnou dopravu, případně zvolte způsob spolujízdy (zkuste google, je to zajímvý způsob úspory a mnohdy tato varianta výjde výhodněji než hromadná doprava), kupujte kvalitní, ale méně „značkové“ výrobky v oblasti kosmetiky či jídla. V případě, že ani proškrtání výdajů není dostatečnou náplastí na vzniklý schodek sáhněte do rezerv. Právě sáhnutí na rezervy je ale výstražným znamením. A jednoznačnou pobídkou k vytvoření tzv. „big picture“.

Big picture

Tedy vytvoření obrazu celkové situace. V prvé řadě zjistěte, zda je takto výrazný schodek rozpočtu krátkodobou záležitostí (vzniklou například výpadkem příjmů jednoho z manželů důvodem nemoci), nebo zda se jedná o dlouhodobou záležitost. V tomto bodě bude ideální zkusit plánovat v delším časovém horizontu. To vás pochopitelně přivede k předpokladům. Zde ideálně buďte hodně pesimističtí. Nepočítejte s příjmy, které nemáte na 200% potvrzené, nepočítejte s tím, že manžel již příští měsíc půjde do práce, pokud ještě není zcela fit, netvrďte sami sobě, že přestanete kouřit, když jste se o to ještě nepokusili. Rezervy vnímejte jen jako záchranný kruh a přesvědčte se pomocí „big picture“, zda pokryjí tu nejsložititější možnou dobu. Pokud rezervy nemáte, případně vezmou za své je na čase přejít do krizového režimu.

Krizový režim

V něm lze udělat několik  kroků, které sice mohou být nepříjemné, ale mohou vás „z toho vysekat“. V žádném případě ještě neuvažujte nad půjčkou, ta může situaci ještě výrazně zhoršit. Pokud vám big picture napověděl, že krizie nebude trvat více než napříkald tři měsíce začněte jednat. V prvé řadě kontaktujte společnosti a instituce jímž, jste smluvně vázání měsíčně platit. Pokuste se s nimi vyjednat odklad splátek. Pohodlnější, než se „doprošovat“ banky by sice bylo v elektronickém bankovnictví dvakrát kliknout, výjde vás to ale určitě mnohem, ale mnohem dráž. A v tomto případě jde především a hlavně o to, na kolik vás krize příjde. Pokud si totiž půjčitě zaplatíte úroky.

Ano slyšíte správně: zaplatíte!

V době kdy vaše příjmy nepokrývají výdaje se právě zde rozhodujete o tom, zda za nějakou službu (v tomto případě půjčení peněz) zaplatíte. Oproti tomu, pokud se domluvíte s věřiteli a dodavateli nezaplatíte ani korunu navíc a v době krize vám to zásadně rozváže ruce. Pomocí může být také již zmiňovaná půjčka. Do té se ovšem „vrhněte“ pouze v případě, že jste si jistí rychlým návratem k normálnímu hospodaření. Pokud je situace tak složitá, že nevidíte „světlo na konci tunelu“, je na čase se obrátit na odborníky. Mohou vám pomoci finanční poradci specializující se na kompletní finanční poradenství.

Vyvážený rozpočet

Posledním scénářem je vyvážený rozpočet. Pokud obsahuje i položku tvorba rezervy, krytí rizik a ideálně i částku určenou ke zhodnocení, pak jste vzorným hospodářem. Pokud tyto položky ve vyváženém rozpočtu chybí, je to naopak riskantní záležitost. V takovém případě je idální optimalizovat výdaje do takové míry, kdy minimálně položky tvorba rezervy a krytí rizik budou v rozpočtu zahrnuty.

Tvorba rozpočtu

Rozpočet více než doporučujeme tvořit. Je to mimochodem jedno z kritérií finanční gramotnosti. Na internetu najdete mnoho méně či více sofistikovaných programů či aplikací (mnoho z nich je zdarma), které vám rozpočet pomohou tvořit. Pokud jste více „analogoví“ můžete využít ten, který jsme pro vás v jednoduché podobě vytvořili.

Kontaktujte nás

910 880 088Po–Pá 8:00–16.00

info@kapitol.cz

KAPITOL, a.s.
Vlněna 526/3, Trnitá, Brno, 602 00
IČ: 60751070, DIČ: CZ699000955

© 2024 KAPITOL, Všechna příslušná práva vyhrazena